čtvrtek 25. ledna 2007

Jak jsem si pořídil novou čepici

Slíbenou čepici jsem si koupil. Takže se můžete cítit saturováni. Stála 340 korun, jednalo se o velmi výhodnou koupi, protože prodavačky mi sdělily, že se vyváží až do Německa.
V obchodě na Minoritské, který jsem našel cestou při hledání přestěhovaného obchodu z Orlí, jsem zmiňovanou čepici zakoupil [viz foto]. Čepicovou záležitostí se naplnily mé dávné teze ... že fenomén HaDivadla je mi neskonale příznivější než fenomén Provázku, protože předchozí čepici jsem ztratil den předtím právě na zájezdu s Provázkem ve Zlíně s inscenací Revizor.
Nepochybuji o tom, že kdybych šel z Provázku, obchod na Minoritské bych nenašel. Pravda potvrzena axiomaticky a to několikrát.
Čtenářům dovoluji, aby mne na základě této čepice poznali, protože nemám rád, jsem-li poznávám pouze podle výkonu v divadle.
Kvůli sněhové hrůze se ze tří představení Věci Makropulos [po jednom večeru v úterý a středečním dopoledním a večerním] se hrálo jen to dopolední pro školy a i tam dorazila pouze polovina žactva, protože školáci z Klobouk taky zapadli. Lítost Vaška Neužila, který kvůli jedinému představení musel dorazit z Prazy a to čekal asi 5 hodin v autobuse na dálnici, se dala pochopit.
Dnes jsme hráli Lidovky a v šatnách jsme si velmi pochvalovali publikum, které bylo natolik příznivé a vstřícné, že by mu jistě stačil i nějaký slabší kus.
Další úchylnosti z šaten v neděli po Ignáciovi.

Žádné komentáře: