Jirka Hájek mě zklamal...nepřišel na oslavu narozenin pod záminkou, že nejsou moje...měl pravdu, ale co...stejně mě zklamal...ale už jsem se s tím vyrovnal a je to pro mě minulost.
No každopádně to nic nemění na tom, že jsem celkem čerstvý třicátník, kluk na ženění. Minulý pátek jsem nafasoval v lékárně plnou tašku prášků a hurá vstříc abstinenci...pivečko mi zakazuje jeden medicinman, nějakou tu startečku zase druhej, tak jsem si řekl, že prvního poslechnu a druhýho ne, abych to nějak vyrovnal. No a na ostatní radůstky jsem se radši neptal, aby mi zbylo aspoň něco...že.
Pro ty, kdo mě čtou, mám dneska dvě zprávy. První dobrá je, že dneska s těmito písánkami končím a druhá taky dobrá, a to že...a teď jsem zapomněl, co jsem to chtěl...dobře, takže si budu muset ještě rychle zaběhnout pro prášky na hlavu.
S Vámi všemi se tímto loučím, přeji Vám pěkná další počtení a hlavně pokoukání v našem tyjátru, čímž Vás všechny vřele zvu...nebojte se nic, budeme hrát jako vo dušu...
...a na Jirku Hájka se už kvůli mě nezlobte. On není tak špatnej, jak by se mohlo zdát a já už mu dávno odpustil. A víte proč? Protože lidi by si měli odpouštět, lidi by na sebe neměli být zlí, lidi by se měli milovat, lidi by si měli pomáhat...ano...a víte co, zahrajeme si na závěr takovou hru. Kdo nejlépe a nejrychleji pomůže mému kolegovi Mariánu Chalányovi k nějakýmu přijatelnýmu bydlení za rozumnou cenu, ten vyhrává lístek na dvě hadivadelní představení zdarma. Já vím, pár rejpalů by řeklo, že to není žádná výhra, ale co...není důležitý vyhrát, ale zůčastnit se...no a Majovi by to určitě pomohlo...vždyť on je to kluk slovenskej, čerstvě vyštudovanej a v tý naší moravský metropoli ztracenej...takže i za něj prosím, páč já o žádným kutlochu nevím...
Ahoj dámy a pánové, klucí a děvčata- děvčata, vy mi prosím nevykejte (adresováno našim uvaděčkám-hezký holky, ale vykaj).
Marek Pospíchal
No každopádně to nic nemění na tom, že jsem celkem čerstvý třicátník, kluk na ženění. Minulý pátek jsem nafasoval v lékárně plnou tašku prášků a hurá vstříc abstinenci...pivečko mi zakazuje jeden medicinman, nějakou tu startečku zase druhej, tak jsem si řekl, že prvního poslechnu a druhýho ne, abych to nějak vyrovnal. No a na ostatní radůstky jsem se radši neptal, aby mi zbylo aspoň něco...že.
Pro ty, kdo mě čtou, mám dneska dvě zprávy. První dobrá je, že dneska s těmito písánkami končím a druhá taky dobrá, a to že...a teď jsem zapomněl, co jsem to chtěl...dobře, takže si budu muset ještě rychle zaběhnout pro prášky na hlavu.
S Vámi všemi se tímto loučím, přeji Vám pěkná další počtení a hlavně pokoukání v našem tyjátru, čímž Vás všechny vřele zvu...nebojte se nic, budeme hrát jako vo dušu...
...a na Jirku Hájka se už kvůli mě nezlobte. On není tak špatnej, jak by se mohlo zdát a já už mu dávno odpustil. A víte proč? Protože lidi by si měli odpouštět, lidi by na sebe neměli být zlí, lidi by se měli milovat, lidi by si měli pomáhat...ano...a víte co, zahrajeme si na závěr takovou hru. Kdo nejlépe a nejrychleji pomůže mému kolegovi Mariánu Chalányovi k nějakýmu přijatelnýmu bydlení za rozumnou cenu, ten vyhrává lístek na dvě hadivadelní představení zdarma. Já vím, pár rejpalů by řeklo, že to není žádná výhra, ale co...není důležitý vyhrát, ale zůčastnit se...no a Majovi by to určitě pomohlo...vždyť on je to kluk slovenskej, čerstvě vyštudovanej a v tý naší moravský metropoli ztracenej...takže i za něj prosím, páč já o žádným kutlochu nevím...
Ahoj dámy a pánové, klucí a děvčata- děvčata, vy mi prosím nevykejte (adresováno našim uvaděčkám-hezký holky, ale vykaj).
Marek Pospíchal
Žádné komentáře:
Okomentovat