O víkendu jsem se tak akorát dovylízávával z ran a šrámů utrpěných v Praze, jinak nic. Snad kromě toho, že jsem se nachladil na výletě s rodinou, v lese, v zimě.
V pondělí ráno mne vzbudil zoufalý telefonát Zdeňka Duška, režiséra Žertu. Jeho kolegyně, dramaturgyně z jednoho mimopražského divadla, která navštívila předchozí Žert [viz úterý 20.2.], v dopise mu napsala a stěžovala si mimo jiné na můj herecký výkon. V zoufalství a bezradnosti ho nenapadlo nic jiného než po této psychologické přípravě mi to psaní přeposlat. Souhlasím se všemi jejími výhradami.
V pondělí ráno mne vzbudil zoufalý telefonát Zdeňka Duška, režiséra Žertu. Jeho kolegyně, dramaturgyně z jednoho mimopražského divadla, která navštívila předchozí Žert [viz úterý 20.2.], v dopise mu napsala a stěžovala si mimo jiné na můj herecký výkon. V zoufalství a bezradnosti ho nenapadlo nic jiného než po této psychologické přípravě mi to psaní přeposlat. Souhlasím se všemi jejími výhradami.
Žádné komentáře:
Okomentovat