Café, Graham a jeho tyčinky

Včerejší Café skončilo úspěchem, jelikož se ukázalo, že v rámci rautu, který jsem rafinovaně nechal uspořádat, na mne zbyly téměř všechny chleby namazané sádlem. Přítomné grahamovy tyčinky schystané kvůli skladateli Grahamovi, zůstaly Grahamem úplně nedotčeny. Dopolední zkouška na Café se změnila v několikahodinovou pětinásobnou generálku, z toho čtyřikrát vyžádanou samotnými techniky. Osvětlovač, zvukař i jevištní mistr působili tak uvědoměle, jak jsem snad ještě u divadla nezažil. Při nejbližším distribuování svatozáří budu žádat po jedné pro Hanáka, Kubačáka a Karlase. Myslel jsem, že se bude jednat o jediný můj a v životě první inscenátorský počin, kdy mne nikdo ze zúčastněných nenapadne, že chci věci blbé, nemožné a nehorázné, dokud se neukázalo, že vlaječky jimiž jsem se chystal ozdobit vchody do pasáže a do divadla se stanou příčinou roztřžky divadla s pronajímatelem. Ředitel chystá se uříznout mi hlavu. Čtěte mé řádky, dokud je má kdo psát.