pondělí 12. března 2007

LULU - střed [mého] vesmíru

Ať se v HaDivadle děje, co se děje, ať se hraje, co se hraje, každý den patří Lulu. Za dobu zkoušení jsem již několikrát políbila Maja [slovenskou posilu z VŠMU], Miloše Černouška, Marka Daniela a Martina Dohnala. Během celé hry jsem rovněž "k dispozici" Janíku Sedalovi, Marku Pospíchalovi, Jirku Hájkovi a Kamile Kalousové. Jen Maruška Ludvíková a Miloš Maršálek ze mě nemají nic. Ale co není, může být. A já si každý den říkám, že je to normální.
Mimo toho všeho jsem Černouškovi uštědřila takovou ránu do hrudi, že jsem nám oboum způsobila šok [a Milošovi navíc ohnula brýle]. Milošku, nebylo to úmyslně, maximálně podvědomě.
Sedalovi jsem přilepila text, aby nebyl nešťastnej a vyznal se v něm. Už je zase šťastnej. A nejen z textu. Jeho byt se totiž rekonstruuje a Janík poprvé v životě bude mít klasické radiátory a jeho koupelna bude mít krásné moderní kachlíky, velkou vanu a zrcadlo. A když je Janík šťastnej, jsme šťastní všichni kolem. A já jsem šťastná, jak zdravě žiju - chodím do vegetariánské restaurace, piju kávu, kouřím a jím sladký všeho druhu.
A jako bonus jsem zjistila, že naše kostymérka Kača čekala kick-boxera (důležitý článek inscenace Lulu) a on se z něho vyklubal beat-boxer. Milá Kačo má, kick nebo beat, hlavně, že boxer!

Žádné komentáře: