Rozhovor pokračuje

"Jana": Jak se máš, Miloši?
Miloš: Děkuji za optání, Miloši! Docela dobře.
"Jana": Miloši, víš, do čeho ses to nechal zatáhnout?
Miloš: Ne, Miloši. Pořád se mi plete bloG a GloB. Je jistě něco jiného obracet lístky s intimními zápisky v bločGu nebo roztáčet kulatou mapu světa. Snad se nezabloGuju.
"Jana": Máš, Miloši, v úmyslu být dostatečně otevřený a roztočit to?
Miloš: Nevytáčej mě a přestaň s tím formalistickým oslovováním, Miloši! Asi už každý poznal, že kladeš otázky sám sobě. Mimoto, křtěný jsem Miloslav - ale neříkej mi Slávku.
"Jana": Byl dobrý nápad, aby sis položil otázky sám?
Miloš: Ano, Janička Plodková měla opravdu dobrý nápad! Samozřejmě nazíráno z pohledu Janičky Plodkové. Z mého pohledu to vypadá jinak. Nevím, mám-li se ptát jako by se ptala J.P. či klást si otázky jako M.M. Janička by se svižně, talentovaně a cíleně ptala, zatímco Miloš těžkopádně, tupě a mlhavě klade otázky.

Takže dále poněkud rozdvojeně:

Jana: Máš holku?
Miloš: Ano, ale i kluka! Tedy dceru, syna a jednu holku napořád.
Jana: Tak jinak! Máš milenku?
Miloš: To je nemoc? Nebo nějaký životní bonus? Asi bych to měl vyzkoušet - nevíš o nějaké, co by mě chtěla?
Jana: Co když vím?
Miloš: To je mně jí líto. Ale já už jí to nějak rozmluvím - pusť ji na mě.
Jana: Myslíš, že bys byl schopný nevěry?
Miloš: Žiju v iluzi, že jsem ještě pořád schopný všeho.
Jana: Máš rád lidi?
Miloš: Lidi ano. Ale nějak žít se musí i s těmi ostatními.
Jana: Máš rád divadlo?
Miloš: Míval jsem bezvýhradně a velmi. Teď už je to jinak. Mnohdy taky velmi.
Jana: Máš rád herce?
Miloš: Ano, i herce. A jsou-li zároveň lidmi, vážím si jich.
Jana: Máš rád HaDivadlo?
Miloš: Ano, i HaDivadlo! Přece i v dobrých rodinách se někdy přihodí něco, s čím se moc nechodí na veřejnost.
Jana: Chtěl bys ještě dlouho hrát?
Miloš: Chtěl. Až do úplného roztrhání těla.
Jana: Nemyslíš, že už toho bylo dost?
Miloš: Otázek bylo až až. Divadlo ještě, doufám, nějaký vydržím.

-----------------

Miloš: Vydrží to?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Myslíš, že to má smysl?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Zajímá to někoho?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Co když někoho urazíš?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Co když si Tě někdo oblíbí?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Nevšimne si konečně někdo, že jsi blb?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Nechceš si hrát na moudrého?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Co tomu řeknou kolegové?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Co tomu řeknou doma?
M: Prosím další otázku.
Miloš: Má cenu v tom pokračovat?
M: Co je to za otázku?

Těším se příště! Snad méně schizoidně. A nebojte se ptát.
Miloš M.